Sociální sestry pomáhají geriatrickým pacientům nalézt nový domov

Na geriatrickém oddělení havířovské nemocnice jsou hospitalizováni většinou pacienti důchodového věku, pro které je charakteristická polymorbidita, tedy výskyt více nemocí současně. Stává se, že jedna choroba má za následek řetězovitý vznik dalších chorob, typický je sklon k chronicitě. Mezi nejčastější diagnózy patří hypertenze (tzn. zvýšený krevní tlak), stavy po cévní mozkové příhodě, ischemické choroby srdeční, zápal plic. Pak to také může být obyčejné zvracení, nechutenství, dehydratace a kolapsové stavy. U starších pacientů dochází častěji k poruchám chování, úzkostem a depresím a také k rozvoji demencí, které statisticky postihují 5-8 % populace nad 65 let.

Ve stáří, více než v jiných věkových skupinách, je nemocnost a případně i soběstačnost výrazně ovlivněna sociálními faktory, např. nízkým důchodem, nevhodným bydlením, úmrtím partnera či jiného blízkého člověka, sociální izolací, pocity osamělosti a opuštěnosti.

U osamocených nemocných pacientů mohou obavy ze samoty přivolat takové nemoci, které ohrožují jejich praktickou soběstačnost a nebo přímo vedou k plné závislosti na druhých. O to je sociální práce v otázce pohospitalizační péče tíživější. Ne každý pacient má rodinu, která mu je schopna zajistit potřebnou péči. Jedná se hlavně o případy, kdy starý člověk potřebuje dlouhodobou nebo trvalou pomoc. Překážky jsou četné – nevyhovující bydlení, vysoká zaměstnanost žen střední generace, zdravotní problémy rodin, atd.

Pro sociální práci je důležitá spolupráce mezi zdravotním personálem, rodinou a pacientem. Především je prvořadé informovat pacienta, podat veškeré informace v oblasti sociální práce, aby pacient měl možnost vlastního výběru a pocitu svobody v rozhodování.

Významná a nenahraditelná práce sociální sestry začíná již při nástupu pacienta na geriatrické oddělení. Pro pacienty, kteří jsou po ukončení hospitalizace nesoběstační nebo nemají rodinu, která by jim zajistila potřebnou péči, zajišťuje sociální sestra následnou péči v LDN Orlová, Gaudium Frýdek-Místek, Radvanice nebo na oddělení následné či ošetřovatelské péče v Nemocnici v Českém Těšíně. U nevyléčitelně nemocných pacientů v terminálním stadiu života nejčastěji s onkologickou diagnózou, jejichž obtíže nevyžadují již léčbu v nemocnici a není možné je zvládnout ani v domácím prostředí, vyřizuje umístění v Hospici sv. Lukáše v Ostravě. Dále řeší žádosti do domovů pro seniory a do domovů pro seniory se zvláštním režimem, a jestliže to zdravotní stav a situace pacienta vyžaduje, urguje jejich umístění, poskytuje poradenskou činnost.

Důležitá je také spolupráce s agenturami domácí péče, které mimo jiné zajišťují terénní domácí zdravotní péči a pečovatelskou službu. Sociální sestra informuje agenturu domácí péče před propuštěním pacienta z NsP o nutnosti zajistit pacientovi potřebnou péči v přirozeném domácím prostředí. Po propuštění z hospitalizace sociální pracovnice z agentury domácí péče navštěvuje pacienta doma a domlouvá s ním a jeho rodinou kombinaci jednotlivých pečovatelských služeb v závislosti na individuálních potřebách klienta.

Pro sociální pracovnici je důležitá komunikace i se sociálními pracovnicemi působícími v domovech pro seniory, jelikož poskytuje informace o naléhavosti umístění klienta v domově pro seniory, který už bude trvale potřebovat pravidelnou pomoc jiné osoby.

Práce v sociální oblasti je náročná, ale zároveň smysluplná.


V Havířově 30.10.2009




Diskuze

Vložit nový příspěvek